Už za necelé dva týdny propuknou vyřazovací boje a právě v tuto dobu by největší favorité měli ladit formu směrem k playoffs. Jeden z nich, basketbalisté Indiany, se však ocitají v situaci, která může vyústit v nefalšovaný a nijak neomluvitelný propadák, za nímž nebudou stát objektivní příčiny či výkony soupeřů, ale pouze neschopnost dostat ze všech hráčů jejich výkonnostní maximum.

Výsledkový propad Pacers byl zpočátku zlehčovaný, v tento okamžik už ale zcela naplno můžeme mluvit o hluboké krizi. Svěřenci Franka Vogela z posledních 18 utkání vytěžili pouhých sedm výher a i když se ani obhájci mistrovského titulu z Miami v uplynulých týdnech nepotkávali se svou obvyklou formou, v boji o první příčku na Východě mají nad Indianou náskok, o který by vzhledem ke snadnějšímu programu v závěru základní části již teoreticky neměli přijít.

Kde se tedy posbíraly všechny potíže týmu, který měl ještě v polovině sezóny našlápnuto k nejlepší bilanci nejen ve své vlastní konferenci?

V prvé řadě je nutné podívat se na kroky managementu. Zatímco Heat již v průběhu sezóny výrazněji nezasahovali do své sestavy a v klidu budovali chemii týmu, klubový prezident Indiany Larry Bird provedl hned dvě významné změny na soupisce. Ve snaze ještě zvýraznit svou podkošovou výhodu nad Miami Pacers sáhli po odloženém pivotovi Andrew Bynumovi a při přestupové uzávěrce obětovali svého dlouholetého lídra Dannyho Grangera výměnou za Evana Turnera, který v tu chvíli byl nejproduktivnějším hráčem velmi slabých Sixers.

O tréninkové morálce a přístupu Bynuma k jeho klubovým povinnostem už v NBA koluje spousta barvitých příběhů. Tento mimořádně talentovaný centr se za poslední dvě sezóny stěhoval už celkem třikrát a posledním celkem, který se jej předčasně a velmi rád zbavil, byli Cavaliers, kteří nedosáhli svého předsezónního cíle hlavně díky tomu, že v jejich kabině nepanovala zrovna ideální atmosféra. Černého Petra v podobě účasti Bynuma v týmu nyní drží právě Pacers a i když zatím na povrch nepronikly žádné informace o pokračujících potížích v chování tohoto pivota, Bynum rozhodně není hráčem, který by pomohl urovnat rozklíženou náladu v kabině.

Dalším zcela zjevným problémem je pokles formy Paula George. Zatímco před All-Star přestávkou tahoun týmu zakončoval své střely s téměř 44-procentní úspěšností, od Utkání hvězd v této statistice propadl na necelých 40 procent a co se týče procenta trojkových pokusů, v nich se zhoršil na velmi průměrných 34,9 procenta. Na tomto faktu mohou mít dopad i jiné faktory než pouze ty, které souvisejí s jeho hrou. V únoru se bulvární tisk velmi intenzivně zabýval spekulacemi, že George podvedl svou přítelkyni Callie Riversovou (dcera kouče losangeleských Clippers Doca Riverse) a jisté striptérce z Miami nabídl 1 milion dolarů za to, že bude souhlasit s potratem dítěte, jehož je George údajným otcem.

Krize v týmu naplno propukla v okamžiku, kdy první centr Roy Hibbert sdělil novinářům, že někteří jeho spoluhráči hrají velmi sobecky. Ačkoliv z jeho úst nepadla žádná konkrétní jména, nitky tohoto nařčení vedou k Lanci Stephensonovi a Evanu Turnerovi, kteří na postu dvojky svádějí tvrdý souboj o minuty. Nejde o žádné překvapení neboť oba mladí hráči bojují o novou smlouvu a při pohledu na postupně bobtnající rozpočet Pacers je už dopředu jasné, že opravdu "velké peníze" může dostat jen jeden z nich anebo v případě udržení obou mladíků na soupisce se budou muset o své budoucí miliony podělit. Peněz během léta Pacers nebudou mít na rozdávání - pokud Paul George bude jmenován alespoň do třetího All-Star týmu, splní tzv. "pravidlo Derricka Rose" a k již tak nákladné smlouvě mu klub jako bonus v příštích letech doplatí dalších šest milionů dolarů. Za devět hráčů, které má Indiana pod smlouvou i pro příští sezónu, zaplatí téměř 66 milionů dolarů, a tak podepsání byť jen jednoho ze dvojice Stephenson-Turner bude znamenat, že klub překročí hranici daně z luxusu. Za každý milion vyplacený nad tuto mez přitom bude doplácet penále, a tak výše nově dojednaných kontraktů se nebude shodovat s celkovou částkou, kterou za udržení jednoho či obou hráčů skutečně zaplatí.

Představa, že klub si novými smlouvami zajistí služby obou talentovaných křídel, je velmi lákavá, Pacers ovšem nejsou natolik bohatý klub, aby si do budoucna mohli po vzoru Nets, Knicks či Lakers dovolit utrácet na dani z luxusu desítky milionů dolarů ročně. Z tohoto důvodu málokdo věří tomu, že by byly splněny platové požadavky všech hráčů, a tak "tichá válka" mezi dvěma mladíky o setrvání na soupisce jednoho z nejlepších ligových celků nejspíš bude pokračovat až do chvíle než management přijme rozhodnutí, se kterým z nich kontrakt neprodlouží.

O tom, zda se to projeví i na celkovém výsledku sezóny, si budeme muset počkat až do playoffs.