Cesta do Lakers

„Kobe je vítězným typem hráče. Teprve ovšem přichází ze střední školy, takže bude muset překonat spoustu překážek. Pokud má ale někdo šanci prorazit, tak je to právě tento mladík požehnaný mimořádnými útočnými dovednostmi.“

Taková byla v roce 1996 slova současného televizního analytika a člena Síně slávy Hubieho Browna na adresu tehdy sedmnáctiletého Kobeho Bryanta. V lesku hráčovy velké kariéry si lze pouze těžko představit, že před 24 lety šlo na draftu o nejistou volbu, protože se Bryant rozhodl úplně přeskočit univerzitní "mezistupeň". Ve Spojených státech není běžné, aby středoškolák vynechal vysokou školu a rovnou zamířil do NBA, vždyť v historii se podobně jako Bryant rozhodlo pouze pět jiných hráčů.

V červnu roku 1996 bylo jisté, že Bryant bude potřebovat minimálně dva, možná tři roky, než z něj bude hotový hráč. Kdo bude mít nejvíc trpělivosti? I když talentovanému basketbalistovi mnozí radili, aby univerzitu nevynechával (mimochodem, mohl si vybrat skoro každou školu v zemi), rozhodl se následovat Kevina Garnetta, jenž navlas stejně učinil rok před ním. „Byla to pro mě velká výzva. Už na škole jsem přemýšlel o tom, že pokud se mi naskytne šance jít rovnou do NBA, nebudu váhat,“ přiznal se „Black Mamba“ po letech v jednom rozhovoru pro ESPN.

Šťastná třináctka pro Charlotte Hornets?

Draft roku 1996 byl prošpikovaný kvalitními nováčky z univerzit – a mezi ně sebevědomě mířil také 17letý rodák z Philadelphie. Jedničkou se k obrovské spokojenosti Sixers stal Allen Iverson, Bryant však toužil hrát za slavné Lakers, se kterými také absolvoval několik předdraftových tréninků. Už tehdy generálního manažera Jerryho Westa zaujal – a klubová legenda se následně rozhodla k nesmírně riskantnímu kroku.

West uvažoval, že vymění Vladeho Divace za výběr v prvním kole draftu, neboť Lakers chtěli veškeré finance věnovat na podepsání volného Shaquilla O'Neala. Srbské hvězdě se ovšem stěhovat nechtělo, dokonce hrozila, že raději ukončí kariéru. Přesto Lakers už před draftem měli se Charlotte dohodu, kterou potvrdil i tehdejší skaut Sršnů Bill Branch. Hornets zkrátka o Bryantovi nikdy ani neuvažovali...

Charlotte tedy volilo ze 13. pozice pro Lakers, avšak před nimi se vyslovilo ještě dvanáct jiných týmů. V průběhu let vyšlo najevo, že Kobe se svým agentem Arnem Tellem s ostatními zájemci manipulovali, na druhou stranu: vzhledem k jeho příliš mladému věku jich nebylo mnoho. Co se Hornets týče, ti pouze toužili získat kvalitního a zkušeného centra – a obojí Divac splňoval.

Co kdyby ale Bryanta přece jenom někdo draftoval před Charlotte? Údajně k tomu měli nejblíž zástupci New Jersey Nets, kteří drželi osmou volbu a hledali střelce. Jak vyšlo později v New York Times najevo, tehdejší generální manažer John Nash byl prý Bryantem ohromen a do svého týmu ho chtěl. Hodně. Bryantovi se však do New Jersey stěhovat nechtělo, spekulovalo se, že raději odejde hrát do Itálie. Nets, v čele s trenérem Johnem Caliparim, proto nakonec vsadili na jistotu a vybrali si Kerryho Kittlese. Po letech si pak rvali vlasy – vždyť historie mohla vypadat úplně jinak...

Ze všeho zmíněného tak vynikl Westův tah. Lakers získali mladého Bryanta, jemuž museli první smlouvu v NBA podepsat rodiče, a zároveň si dlouhodobě zajistili služby hvězdného O'Neala.